malby I výstavy I autor I kontakt

Aktuálně:

Srdečně Vás zveme na výstavu obrazů Pavla Bultase, která se koná 13.6. - 10.7.2009 ve výstavní síni Městského muzea Slavonice - Náměstí míru č. 476.

Níže naleznete odkazy na možnosti ubytování ve Slavonicích, tipy na výlety v okolí a další užitečné informace.

Výstava byla otevřena slavnostní vernisáží 13. června 2009. Zahajovací řeč přednesla Denisa Bultasová.

ráda bych vás přivítala na vernisáži výstavy obrazů, mého bratra, malíře Pavla Bultase. Na úvod bych ráda řekla něco o začátcích Pavlovy malířské kariéry.

Pavel byl vždy velmi cílevědomý. Pamatuji si, jak před mnoha lety sebejistě prohlašoval, že se jednou stane českým přezidentem. My, co Pavla dobře známe a víme, jaké má charisma, jak je nadaný a čestný, jsme věřili, že prezidentem opravdu jednou bude. Pak ale při jedné z našich rodinných cest došlo v jednom mexickém hotelu k události, která mohla Pavlovu budoucí kandidaturu ohrozit. Pavel, zlákán vidinou bělostného hotelového froté ručníku a v obavách z dlouhé prašné cesty, pokušení neodolal a osušku uloupil. V tu chvíli musel své prezidentské ambice přehodnotit, za což můžeme být vděční, protože se rozhodl stát se tedy alespoň malířem.

Pavlovy obrazy se rodí postupně. V žádném případě nejde o náhodný ukvapený proces, nýbrž jeho díla často vznikají celé týdny, někdy i měsíce, o což jsou ještě cennější. Počáteční nálada ovlivní výběr barev, poté přichází na řadu ústřední motiv a myšlenka celého obrazu. A zde přichází malá komplikace, protože motiv Pavlových obrazů se v průběhu tvorby několikrát změní, jak je vystaven konkurenci stále nových a nových myšlenek a výjevů, které se rodí v Pavlově mysli a později i na obraze. Ty zpravidla nadchnou autora mnohem více, než počáteční námět a dílo pak získá zcela nový rozměr. Jako když z prostého nápěvu přídáváním nových a nových motivů a variací vzniká bohatě strukturovaná symfonie, nebo jako když hovnivál ze sprostého základu kuličky uválí velkolepé dílo.

Inspirací pro své obrazy čerpá Pavel hlavně v přírodě. Často ztvárňuje procesy, které v ní probáhají, ale také aktuální dění ve světě. Ve své tvorbě je zaujat lidskou jedinečností. Také voda je pro Pavla jedinečným zdrojem inspirace, jak za chvíli pochopíte.

Jak jsem již v úvodu řekla, Pavel je velmi cílevědomý, a proto než je dílo schváleno jeho kritickým okem, skončí mnohokrát pod sprchou. Ano, slyšíte správně - pod sprchou. Pavel svá plátna, se kterými není spokojen, smývá ve vaně pod proudící vodou. Osobně si myslím, že jde o zcela unikátní způsob tvorby a Pavel by ho měl pojmenovat. Možná se o tomto stylu budou jednou naše děti učit, stejně jako se my učili třeba o pointilismu nebo pop artu.

A jak je obecně známo, nejlepší myšlenky přícházejí v koupelně. Sprcha, proudící voda, kartáček na zuby a roztékající se barvy dávájí vzniknout jedinečné souhře tvarů a odstínů. Právě tato hra barev a linií je poté pro autora inspirací k novému dílu. Obraz se tak stává nenapodobitelným originálem, uvedeným k dokonalosti Pavlovým neomylným výtvarným citem, kde má i ten sebemenší detail svůj smysl.

Já si na Pavlově tvorbě vážím především toho, že i přesto, že je sdělení obrazu ztvárněno nádherně barevnou abstraktní kompozicí, obrazy i tak promlouvají zcela srozumitelným jazykem.

Děkuji za pozornost a užijte si výstavu.

[Denisa Bultasová, 13. června 2009, Slavonice]

Výstavy - Pavel Bultas

2000 - výstava ve výstavních prostorách radnice Prahy 5

2000 - výstava obrazů v kavárně Tragedie pražského divadla Komedie

2001 - galerie Desireé v Rožnově pod Radhoštěm

2002 - výstava obrazů v divadle u Hasičů

2003 - galerie Pyramida v Praze

2005 - výstava obrazů ve výstavní síni městského muzea Slavonice

2009 - výstava obrazů ve výstavní síni městského muzea Slavonice

2000 - výstava ve výstavních prostorách radnice Prahy 5

2005 - výstava obrazů ve výstavní síni městského muzea Slavonice

Výstava byla zahájena řečí Viktora Konečného, nejlepšího českého uměleckého řezbáre:

Vážení (přátelé)!

Uvádím výstavu svého mladého přítele malíře Pavla Bultase, který už před časem vystavoval v Praze své ranné obrazy. Dnes po létech, opět představuje místní veřejnosti své obrazy ve Slavonicích.

Jako vše v našem životě se mění a vyvíjí, tak i v umění se zráním a kultivací malíře pozvolna obohacuje a mění způsob jeho malby. V intimním soukromí vznikají malířovy obrazy utkané z fantazie, zážitků a osobních prožitků. Budoucí, právě se rodící obraz má malíř už ve své hlavě, ve své tvůrčí představivosti. Ale vlastní malování musí opatrně a trpělivě hledat, poněvadž sám pro sebe hledá nové. Prostě musí vědět, co není dobré pro dílo, a co je! Nejtěžší je začít! Bílé plátno je tak prázdné, vzbuzuje nejistotu, i když má malíř za sebou řadu dobrých obrazů. Má-li být každý obraz originálem a být tak jedinečný a neopakovatelný, je každý profesionál znovu "začátečníkem" se vším všudy. Teprve, když se po prvních tazích štětcem malíř uklidní, začne obraz žít svým vlastním životem. Stromy v lese rostou pomalu a tiše. Tak i obraz. Malíř dlouho váhá ukončit už hotové plátno, ještě sem tam dotahuje, cizeluje. A než obraz podepíše a nabídne ho k působení, což je v umění to nejpodstatnější, musí malíř svou práci prohlédnout kriticky zpochybňujícím okem.

Jaký má umění smysl? Smysl spočívá v tom. že zde je, a je tu od nepaměti. A jaký má význam pro jednotlivce? Umění, jakékoliv tvůrčí dílo, zjemňuje, kultivuje a spoluutváří osobnost člověka, která obrazně řečeno i s jedním zubem v puse, dokáže rozkousat kosti života. Ano, umění zvyšuje citlivost pro krásu, krása nám umožňuje zúčastnit se harmonie dobra. A to není málo.

Bultasovy obrazy promlouvají řečí intimity, násobené prožitkem a výtvarným citem. Jeho malování přirovnávám k pečení, Z mouky, vody, kvásku a soli pečením vzniká chléb, ale chléb je už něco jiného než výchozí suroviny. Malování je citlivým přepečením reálie. Pro zvýšení účinku potřebuje navíc stylizaci, kompozici, barevnou vyspělost a umělecký a lidský nadhled. Není toho málo zapotřebí, aby vznikl dobrý obraz.

Na závěr přeji Pavlu Bultasovi a nám další krásné obrazy pro příští výstavy, což při jeho pracovní vášni a kázni nebude těžké. A nyní milí přátelé, doufám, že pro Vás tato výstava bude dobrou pastvou pro Vaše oči.

Rovina, 20. května 2005

Viktor Konečný